FK Krásná Studánka - Cvikov 3:1 (1:1)
Tak konečně se nám začínají uzdravovat bebíčkaři. Do dnešního zápasu mohl zpátky naskočit Housina a tak se sestava zase trošku měnila. A podle výsledku k lepšímu. Tři veledůležité body v boji o záchranu v soutěži jsme fakt potřebovali...
Od prvních minut se hrál docela dobrý fotbal. Cvikov nepřijel bránit ani bezhlavě nakopávat, ale hrál kombinační fotbal přes své kvalitní střední záložníky. Tenhle styl hry nám vyhovuje. Navíc naše pozměněná obrana tentokrát fungovala bez větších problémů. První gól zápasu jsme dali po individuální akci Kahlika, který ale ještě přihrával nabíhajícímu Fílovi - do ofsajdu. Takže neplatil. Další dvě gólovky Kahlika po jeho chytrém vypíchnutí míče stoperovi skončili nepřesným zakončením. A tak musel dát gól někdo jiný. Povedlo se to Faksičovi po těžké přihrávce od Fíly, který bravůrním zpracováním a krásnou střelou k tyči nedal cvikovskému golmanovi šanci, 1:0. Jenže radost trvala sotva dvě minuty. Náš nedůraz v osobních soubojích (prohraný míč v záloze u autové čáry, centr, další prohraný souboj na velkém vápně) nás stál vedení, 1:1. Se štěstím jsme dali druhý gól minutu před poločasem, když Knajblis prodloužil házený aut a Smoly ho špičkou tečoval tak šikovně, že přeloboval celou hostující obranu včetně brankáře, poločasových 2:1 už bylo o mnoho příjemnější.
S jasným cílem už neinkasovat jsme šli do druhého poločasu. Cvikov ale nehrál špatně a ke vstřelení vyrovnávacího gólu byl hodně blízko, když nám jednou pomohla tyč a taky nepřesnost jejich hráčů, kteří dvakrát netrefili naši odkrytou branku z malého vápna. Zápas ale rozhodl Smolyho přesný centr do velkého vápna, který palicí trefil Kahlik na 3:1 v 81´. Bylo hotovo. Tři body zůstanou doma! Za tohoto stavu už nám ani nevadili nepřesnosti hlavního rozhodčího, který měl nastavený dvojí metr a za co nám dal žluté karty, to u hostů ze dvou kroků ani neslyšel...
Týmový výkon, kde se nikdo nevezl a každy odevzdal své možné maximum = to je způsob jak vyhrát a udělat další krok k naší záchraně.
Za týden zase hrajeme doma. Čeká nás Stráž pod Ralskem, kde jsme na podzim hráli jedno z našich nejlepších utkání a i v deseti jsme většinu druhého poločasu domácí přehrávali ale přesto prohráli. Chce si to připomenout a poučit se. Soupeře přehrávat, ale už ne prohrávat!
Špatně nehrál nikdo, ale chyby, o kterých se bavíme pořád dokola zopakoval Langič (jak má hrát bek?), Knajblis (být pořád součástí hry) i Linkič ( malé vápno patří komu?). Možná zbytečně moc dnes na hřišti "přemýšlel" Kahlik, ale nakonec všechno dobrý.
Pochválit za stopera musím Housiče a na pravým beku hrál fakt dobře Bradič. Jako už asi třetí, čtvrtý zápas zahrál dobře Vajtřík, Hájis, Faksič a Fíla. Po probuzení byli konenčně platným hráčem Smoly i Knajblis.
Linkič / Bradič - Housič - Vajtřík - Langič (75´Libor) / Smoly - Faksič - Fíla - Hájis J. / Knajblis - Kahlik